Pro řadu lidí, nejenom pro studenty je největším problémem ve spojení s matematikou samotná motivace. Často kladena otázka: Proč se máme učit všechny ty věci, k čemu nám to je, a k čemu to bude dobré? Když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že matematika je naprosto nutná v případě, že začneme přemýšlet o světě kolem nás. Je základem kritického i kreativního myšlení. Matematika dává schopnost zapsat naše myšlenky a pozorování, je možné ji brát jako nástroj, kterým popisujeme procesy, které se dějí kolem nás. To vše je možné uplatnit i v textilním oboru, nejenom v přímém propojení například s vyjádřením vlastností, struktury, kalkulací nákladů výrobního procesu, ceny výrobků, ale i popisu estetických vlastností textilie.
Základy matematiky a geometrie jsou uplatňovány nejenom pro vyjádření technologických procesů v předení, pletení, netkaných textiliích, ale i v popisech konstrukcí textilií, vlastností textilií, včetně vyjádření vnitřní i vnější struktury textilií, a to jak pro délkové textilie, tak i 2D i 3D tkané, pletené i netkané (nano/mikro) textilie.
Základy matematiky a geometrie jsou uplatňovány například při modelování oděvů, přípravě střihů jednotlivých oděvů, vyjádření komfortu i dis-komfortu samotného oděvu.
Základy matematiky a statistiky jsou uplatňovány při výpočtu ceny výrobku nebo poskytované služby, při rozhodování se o kolik snížit cenu v rámci slevové akce, vyhodnocení výsledků primárních výzkumů znalosti chování zákazníka, vyhodnocení efektivity vynaložených prostředků na marketingovou komunikaci, při vyčíslení tržního podílu výrobku, apod.
Umění a matematika je úzce spjata už od nepaměti. Jsou využívaný nejenom tvary, ale i proporce. V základu všeho je možné použít citaci Maria Livia, z publikace Zlatý řez, kde je položena otázka: Co mají společného půvabné uspořádání okvětních lístků růže, slavný obraz Salvadora Dalího „Poslední večeře“, nádherné spirálové skořápky měkkýšů a rozmnožování králíků? Jen stěží uvěříme, že tyto naprosto nesourodé jevy se skutečně točí kolem jediného čísla, respektive geometrického poměru. Toto číslo je známé již od starověku a v 19. století získalo čestné označení „zlaté číslo“, „zlatý poměr“ a především zlatý řez. Jedna kniha, publikovaná na počátku 16. století v Itálii, šla dokonce tak daleko, že tento poměr nazvala „božskou proporcí“.